Příběhy z Yorkshire 2: To by se zvěrolékaři stát nemělo

Předpokládám automaticky, že Herriota milujeme všechny, OK? Není potřeba vysvětlovat, kdo to je, že ne? Všechny jsme v obraze, když se zmíní Sigfried, bude se žertovat o zalepených pekinézech a fotce s prasátkem, jo?

Pokud nějakou čirou a nevysvětlitelnou náhodou nezní odpověď na všechny tyhle otázky jednohlasé ANO, tak máte ještě šanci to napravit, před odletem vás vyzkouším! :-)

(Na fotce bonusový borderterier pro Qeril)

Tak. Na začátek je nutný malý disclaimer: Herriottovy příběhy se sice odehrávají v Yorkshire, ale v oblasti Yorkshire Moors (východní část), nikoli Yorkshire Dales (západní část).


Televizní seriál, který byl na jejich motivy natočen v 80. letech, se nicméně natáčel převážně v "naší" části hrabství. Pokud ho neznáte, stojí za to se alespoň na pár epizod podívat; pokud ho znáte, tak taky :-) Jasně, je už skoro 40 let starý, ale ona ta nostalgie k tomu tématu vlastně docela patří.

Slavná úvodní sekvence byla natáčena "v našem" širším okolí, takže podobných přejezdů mezi vřesovišti, táhnoucími se od obzoru po obzor a průjezdů šedými, kamennými vesničkami si taky užijeme.

Jinak jsme lokalitami, které při natáčení figurovaly, obklopeni ze všech stran. Kostel, ve kterém se brali filmoví James a Helena je Holly Trinity Church ve Wensleydale a "náš" Howes si zahrál Darrowby v epizodách, odehrávajících se na dobytčím trhu.

V Askriggu, o pár mil dál, pak můžeme najít "Skeldal House" i hospodu "Drover´s Arms".
Ve skutečnosti je ale v podstatě zbytečné hledat "ta pravá" místa, jde o náladu, krajinu a atmosféru - a té je v Yorkshiru dost dodnes.

Pokud bychom nicméně toužily po skutečně autentickém zážitku, pak bychom se musely vypravit do Thirsku, skutečného předobrazu Darrowby (je asi hodinu cesty od nás), kde funguje Herriotovo muzeum.
Najde se tam rekonstrukce pokojů z roku 1940, původní Austin, kterým se James vydával na cesty za rodícími krávami, výstava autentických instrumentů a vůbec spousta nejrůznějších zajímavostí.

Popravdě Herriotův život nebyl tak veselý a idylický, jak to vypadá, když čteme jeho okouzlující knížky. Podobně jako v případě Betty MacDonaldové, pokud se podíváme jen na objektivní fakta a situace, byl to ve skutečnosti život dost těžký. I některé vztahy, které popisuje s vtipem a nadhledem, byly problematičtější než v knížkách - nakonec nejsou to biografie, ale beletrie.

To ovšem nic nemění na tom, že díky svému vypravěčskému talentu, pochopení pro lidské slabosti a schopnosti brát věci s humorem inspiroval několik generací nadšených veterinářů a jeho knihy zaujímají čestné místo v knihovně prakticky každého milovníka zvířat.

Mnohé se od Herriotových dob změnilo, ale některé věci přesto zůstávají stejné. Jsem si naprosto jistá, že na takováhle místa také narazíme:

" Vystoupil jsem a z místa, kde jsem stál, jsem vysoko nahoře viděl celý podivuhodně formovaný hřeben kopců i jejich strmá úbočí, zrýhovaná a zbrázděná nesčetnými praménky, napájejícími mohutný Halden Beck, který se daleko pode mnou řítil kamenitým korytem. Tam dole byly stromy a kultivovaná pole, ale hned za mnou se prostírala divoká krajina až na plošinku, na níž leželo hospodářské stavení. (..) Tady nahoře se zdálo, že všechny výmysly civilizace jsou téměř neskutečné."















SaveSave